Strava při těžkých nemocech

Praha, Strnadelová – Zerzán, 14.ledna 2009

Nemoc

• je upozornění na to, že něco není dobře, a má člověka vyburcovat k tomu, aby se sebou něco dělal
• vzniká vždy z mnoha příčin – nikdy ne jen z jedné
• u každého jedince je situace jiná, nelze léčit všechny lidi stejně
• každé závažné onemocnění má vést k co největší změně v životě – už to je velmi léčivé

Důležité pro zdraví/nemoc

• genetická výbava, strava otce před početím, strava matky v těhotenství, první rok života, strava, výchova, psychika, vlivy okolí
• každý se rodí s určitou nerovnováhou, ale to ještě neznamená, že musíme onemocnět
• v období psychického stresu a únavy může propuknout onemocnění, které vznikalo už dávno

Hlavní součásti léčby i prevence:

POHYB

• naprosto nezbytný – denně a pravidelně, nikoli nárazově občas
• každá zatuhlina blokuje energii a významně oslabuje tělo
• i v nemoci by se měl člověk hýbat tak, jak to tělo dovolí

PSYCHIKA

• procvičovat mozek – celý život
• udržovat dobrou náladu
• problémy řešit, neukládat je v sobě – působí to psychické bloky a to se odráží na našem těle
• zamyslet se, co dělám v životě špatně – dát to na papír (už to, že problém dostaneme ze sebe, je léčivé)
• velmi důležité je odpustit (výčitka působí v organismu jako trojský kůň)
• čas od času se vracet k problémům, které jsme si vypsali na papír, a zkontrolovat, jestli jsme se nevrátili ke svým starým chybám

STRAVA

• přistupovat k ní tvořivě – nevytvářet si striktním přístupem další blok
• základ stravy je obilí. V našich podmínkách je problém s vysoce lepkovými potravinami (pšenice a žito), dělají imunitní problémy
• nepoužívat mlýnky na obilí ani pekárny. Obiloviny jíst převážně ve formě celých zrn, poté je z nich možno dělat placky, noky, knedlíky apod., aby v jídle nebyl stereotyp.
• pozor na tzv. bezlepkové výrobky, je tam často bramborový škrob a velké množství chemie – číst informace na balení.

• zelenina je nenahraditelná, kromě vitaminů a minerálů přináší zásaditý charakter a vyvažuje kyselinotvornost obilovin. Jíme většinou tepelně upravenou, naše střeva nejsou schopna strávit větší množství syrové zeleniny. Na nestrávené syrové zelenině ve střevě žijí plísně.
• střídat způsoby úpravy zeleniny a nezapomínat na domácí pickles, divokou zeleninu a řasy
• denně má být na talíři kombinace rostlinných bílkovin, tj. obilí a luštěnin, aby byly ve stravě všechny aminokyseliny
• luštěniny vždy vařit s mořskou řasou
• >nejméně zatěžující luštěniny: loupaná červená čočka, fazole azuki, cizrna
• kvalitní bílkovinu dodávají také sojové výrobky tofu, tempeh, natto
• sojová pasta miso obsahuje všechny esenciální aminokyseliny. Je to velmi důležité probiotikum

• tuky: používat oleje lisované za studena z olejnatých semen (slunečnicový, sezamový a olivový)
• denně konzumovat olejnatá semena (oprat a vysušit na suché pánvičce) – mají látky podobné hormonům (fytoestrogeny) – prevence gynekologických onkologických onemocnění. Kolagen obsažený v semenech je důležitý pro funkci jater, stačí lžička na osobu.

• velmi špatné je jíst po 18. hodině večer – velmi to zatěžuje organismus a podporuje špatné buňky v těle
• v žádném případě nepoužívat mikrovlnku, upřednostňovat plyn před elektřinou. Není-li plyn, používat propanbutanovou bombu. 

Z kurzu zdravého životního stylu pro celou rodinu i jednotlivce
MUDr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán

• Pšeničné a žitné vločky nepoužívat - jsou nestravitelné.
• Pro všechny je v dnešní době lépe preferovat bezlepkovou stravu. Je zdraví prospěšnější i pro ty, kteří nemají bezlepkovou dietu.
• Často do vaření používat vývary ze zeleniny a řas (místo vody).
• Děti opravdu potřebují jíst i dlouhodobé pickles a kvašené zelí (i když je tam více soli). Nikdy je neproplachujeme ani vodu neslíváme. Větší slanost regulujeme množstvím tohoto specifika.
• Zpívejme si doma – přináší to společné naladění :-)
• Když už nevydržíme a zatoužíme jednou za čas po bramborách, tak upřednostníme kupované mražené. Teplota pod bodem mrazu ničí jejich jedovaté látky.
• Nezapomínejme na zásadité složky stravy:
  • Mořské řasy
  • Čerstvě tepelně upravená zelenina
  • Olejnatá semena
  • Fermentované potraviny (miso, shoyu, ...)
  • Pickles
  • Kvalitní zeleninové vývary
• Většinu zelenin se snažíme zpracovat od kořene po nať.
• Nadbytek syrové zeleniny a ovoce a kombinace obilí plus ovoce velmi okyseluje organismus.
• Pestrost je eliminací eventuálních chyb.
• Studené a vlhké nohy lépe než v teplé vodě zahřejeme v soli, kterou nahřejeme na plechu v troubě.
• Noční jídlo oslabuje ledviny.
• Horečka je dobrá a pozitivní věc a značí zdravý organismus. To, že někdo neumí mít horečku (např. ji nemá několik let), je projevem jeho snížené imunity.
• Pokud chceme kuzu používat léčebně, nepoužíváme ho běžně na zahušťování stravy.
• Když se jí v životě málo masa, později se šediví.
• Pokud musíme jít na rentgen (např. úraz), pijeme pak několik dní vývar z mořských řas nejlépe dochucený misem.
• Stolice zdravého člověka je 1x maximálně 2x denně, je formovaná a potřebu vykonáme bez použití papíru.
• Pohanku jíme v zimě i v létě. V zimě její plody (jako obilninu) a v létě jako pohanku nazeleno. Pravidelně ji (neloupanou) vyséváme a již po pár dnech sklízíme nať.
• Pitný režim: nepijeme půl hodiny před ani po jídle, protože tak vyhasíná oheň trávení a ředí se šťávy. Voda z jídla (polévky, omáčky, ... ) se lépe zapojuje do metabolizmu než voda vypitá "na tekutiny".
• Lépe když děti maso nejí do 1,5 roku. Pak můžeme maximálně 1x týdně dávat bílé maso (bio-kuřecí, králíka). Rybu dáváme nejdříve sladkovodní, pak až mořskou.
• Do ovocných a sladkých dezertů dáváme pár kapek omáčky tamari pro vyrovnání energií.
• Spáleniny od sluníčka mažeme alkoholem - zevně :-).

• Kompletní talíř z pohledu jin a jang vždy vyvažujeme k našemu okamžitému stavu, protože neexistuje rovnováha a vždy jsme víc jin nebo víc jang. Tedy talíř není úplně vyvážený.
• Ze všech sušených nápojů nejčastěji používáme kukuřičný nápoj, protože je základem pro výrobu všech ostatních a tedy nejjednodušší z hlediska ingrediencí.
• Amarant má všechny aminokyseliny potřebné k trávení bílkovin stejně jako maso.
• Špaldu mohou i lidé, kteří mají zátěž (ne celiakii) na pšenici a žito.
• Kapusta a růžičková kapusta je ze zelenin nejvíc kyselá a samotná nestačí pro vyvážení zásaditosti a kyselin na talíři.
• Batáty je možné jíst pravidelně.
• Kořen pampelišky při vyrýpnutí je nutné okamžitě namočit, jinak už z něj hlína nepůjde umýt.
• Česnek se nesmí jíst v syrovém stavu.
• Podle stolice poznáme náš okamžitý stav, řidší stolice víc jin, tužší stolice víc jang.
• Snídaně by mělo být nejvlhčí jídlo z celého dne.
• Každý den stačí jeden kompletní talíř a druhé jídlo můžeme „ošidit“ plackami s pomazánkou a pickles.
• Sója má nejhorší látky saponiny, které blokují trávení bílkovin, proto se ji snažíme nepoužívat ani ve formě bobů ani jako mouku, nebo sojové maso. Místo toho používáme sóju přirozeně fermentovanou, jako je tofu, tempeh a natto atd.
• Dokud máme při horečce zimnici – pijeme zázvorový čaj, jakmile se začneme potit, přecházíme na vodu s jablečným octem.
• Netřesk na dětská bolavá ouška musí růst v kamenité půdě, protože jakmile se mu dobře daří, vyroste velký a ztrácí svou léčebnou moc.
• Ozimá pšenice od Pro-bia Šumperk špatně klíčí.
• Špatně převařené amasaké dál kvasí v žaludku a vyvolává nadýmání.
• Disko sušenky – na jakékoliv sušenky před upečením otisknout ostrou stranu paličky na maso.
• Proti komárům a klíšťatům pomáhá levandulový éterický olej.
• V případě, že větší děti sportují, je dobré, aby měli bílé maso dvakrát týdně, zvláště přes zimu.
• Když už chceme jíst maso, je lepší jíst maso k večeři a vždy s dvojnásobným množstvím nejlépe listové zeleniny a bez obilovin.
• Honza Zerzán by kupované kuře dětem nikdy nedal, a lepší než kuře je krůta.
• Kondimenty jsou v malém množství vhodné i pro děti, také potřebují trošku pikantní chutě.
• Otruby z běžné produkce jsou naštípané do jehliček, které narušují povrch tlustého střeva a zažívání škodí.
• I v zimě můžeme jíst polentu, pokud ji upečeme nebo ofritujeme.
• V každém věku je potřeba dělat to, co opravdu dělat chceme.